| |||
|
První vozy pro přepravu osob byly konstruovány jako oddílové. Do každého oddílu se nastupovalo zvenčí a po celé délce vozu
až ke koncům nárazníkových košů byla stupačka, po níž přecházel za jízdy průvodčí
mezi jednotlivými oddíly při kontrole jízdenek. Po stupačkách přeskakoval i z vozu na vůz. Přidržoval
se přitom madla, které je pod okny mezi dveřmi. Vnější vzhled prvních železničních vozů se byl odvozen od silničních kočárů.
Foto National Railway Museum, York:Wikimedia commons
Původní konstrukce spodku železničních vozů byla tvořena pouze z dřevěných dílů. Kovové byly pouze podélníky, na nichž byly přinýtované rozsochy. Z důvodů užití dřevěné konstrukce bylo nutné užití průběžného táhla ( oba tahadlové háky jsou spojeny kulatinou ), aby se táhla hmotností vlaku z dřevěné konstrukce nevytrhla. Dnes již díky pevnosti vozové skříně není užití průběžného táhla nutné.
U všech vozidel vlaku musí být propojeno potrubí průběžné brzdy ... Byly doby, kdy problematika brzdění nepotřebovala samostatný předpis V 15/1. Pokud byly vozy vybaveny brzdařskou plošinou, nebo v lepším případě budkou, obsazovaly brzdařem, který na pokyn strojvedoucího ( nejčastěji signál lokomotivním zvoncem nebo píšťalou ) utáhl kliku ruční brzdy. Vše záviselo na odhadu a zkušennostech obsluhy. Síla brzdaře se jednoduchým mechanismem převedla na celistvé zdrže umístěné pouze na vnitřní straně kol. Klobouk dolů před vlakovým personálem v dobách dávno minulých.
vagony. cz / fotky / prehistorie |